Padal sníh,
obarvený na nachovo,
tryskajicí krví,
z půdniho otvoru ve zdi.


Oběšená láska,
není už možno zasahovat,
je to až moc veřejné tajemství.
S nádechem otravené pravdy,
jedem věrnosti a touhy.

Pokus - však zmatení,
náraz - hrot se blýská.
Restartovat minulost,
mezipásmo bolesti.

Nechci , však musim.
Všechno a nic.
Není už možno,
znovu otevřit poprvé,
dveře již jednou vyvrácené.