Pod polštářem
jen ticho
a srdce z poutě
co rozpadlo se
do spár
upocený postele
asi perníkový
infarkt

bez etikety flaška
od minerálky
chytá prach
na průsvitnej plast
i voda
zplesniví
za pár dní

špína z hrnku
nedopitýho kafe
pochoduje pokojem
pomalé
tažení
pryč z deprese

neposílej dopisy
po holubu
kterýho cestou
zastřelej
na náměstí

upadám únavou
do agónie
stínu
pod rozsvícenou lampou

záchodovej sekáč
vlez mi do pokoje
se zlomenou nohou

nesnáším, když
litujou mě pavouci

co neuměj plíst sítě