Noc tiše se táhne ulicemi a svléká z domů rozdílnost.
Láká své běsy ze sklepení,
rozsévá strach,toť její cnost.

A poničené lampy u chodníků,
nepřemůžou sílu zimní tmy.
Mdlé plameny svíček u pomníků,
osvítí ztěží soudné dny.

Tak s tmou se mění každý vchod,
každá škvíra v dláždění.
Jdou spát dny z vtipných anekdot,
břitvou teď vládne trápení.