ze tmy co cítím v sobě
zkus ukrojit dřív
než v rozpacích mě pohltí

roztočila bezvýchodně
pravidla pro čisté
v nichž teď jsme nazutí

utíkáš sám před sebou
před touhou sedřít
slupku z mojí duše

a cosi na nás zase padá
možná my sami nebo nebe
šedivě a hluše

pachuť pozdních letních dní
v černých šatech
slunce k uzoufání

já jsem tvoje horká poušť
a ty jak noc v kapkách
rozstříkni se na ni