Ahoj jmenuji se Karolína, a je mi 15.
Nikdy nemůžu přijít na to, proč je to vždy tak nespravedlivé.
„Karolínko, vstáváme,“ vždy ráno křičí máma. Teď jsou prázdniny, ale to nic nemění na vstávání v 6:00, v 7:00 běž do obchodu, který je 1 kilák od nás = (atd... ve škole se mi líbí kluk jménem Daniel (nejoblíbenější kluk na škole) a samozřejmě chodí z Terezou (prý školní královna krásy a taky školní barbie), ale nedávno se rozešli, tak zkusím štěstí... Jednoho rána jsem se probudila (konečně mě neprobudila máma), ráno totiž jeli na dovolenou do Chorvatska na 3 týdny, super mám dům jenom pro sebe, obleču se, a jdu na hřiště (oblib. místo Daniela) a mám štěstí, sedí tam...
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ