Životy tvořený z obrázků,
kde lidi si hraj na lásku.
Každý sám za sebe,
a komu z toho nejebe?

Jak nenasytné pijavice,
co za rok nejsou více.
Plní pitomých předsudků,
s právem výnosu rozsudku.

Tak trhej, vraždi, nič!
Chceš snad bejt něco víc.
A nedívej se už zpátky,
na houpající se oprátky.

Ty zůstávaj na místě,
kde čekaj nás jistě.
Snad ptáš se, co na to Bůh?
Vím to však jistě, zlomil hůl..