Poeta - moderní literární server


SRDCE

Autor: kynolek, 2. 8. 2009, Básně

mé pocity..

Buch,buch,buch,buch

ozývá se tichou místností,
je to srdce sklíčené lítostí.
Už dost křičím bolestí...

Buch,buch,buch,buch

ten žal,
srdce pumpuje do těla dál.
Hrdlo svírá se,
jak kus papíru,
krčí a rovná se.
V hrtanu skryt snad nůž je,
řeže a řeže,
bez milosti mě.

Buch,buch,buch,buch

bolest nevýslovná tělem vládne,
oči vlhnou,
slzy po tváři se linou.
Nikdo na pomoc nepřijde, bohužel.

V tichu místnosti,
rozléhá se jen,
buch,buch srdce zlíčeného ruch...