Snad infantilní nápad, který mám,
jak důkaz lásky Ti básničku dám.
Žádnou výsostnou poezii
v tom nehledej,
lásko, přečti si ji,
však prosím, se mi nevysměj.

*****************************************

Miluju Tvé vlásky,
když vítr s nimi hraje.
V bezedné pasti lásky
srdce mé pro Tebe taje.

Miluju Tvé jemné rtíky
a našich jazyků styky.
Vždy, když něžně, bez ostychu
ochutnávám tvoji příchuť.

Miluju Tvůj hlas,
sametový, duši hladí.
Chci slyšet ho zas,
poslouchat Tě bez přestání.

Miluju Tvé dlaně,
když míří nečekaně
do míst, která, samozřejmě,
znáš jen Ty důvěrně.

Miluju, když mě lechtáš, zlato.
Všechno bych vždycky dala za to,
když jsem bez Tebe a sama...
tak moc chci býti ulechtána.
(Neměla bych Ti to říkat,
možná si přecejen začnu zvykat)

Miluju, když mi ležíš v klíně,
oddáváš se myšlenkám.
A já Ti rukou něžně, líně
z lásky vlásky cuchávám.

A když pak zavřeš své krásné oči,
spíš? Nebo jen zdá se mi?
Dík Tobě se můj svět točí...
Jsi tím nejcennějším na Zemi.
MILUJU TĚ....