Ještěrka a želvou se v mracích střídá
Hlava psa Tě z výšky hlídá.
Koník támhle běží dál,
jako by zastavit se bál.

Chtěl bych jej pohladit,
k tobě se obrátit,
jemně Tě políbit.

Po obloze plují dál obrazce a tvary,
všichni se Ti, ale smáli,
co Ty blázni co tam mají.

Je krásné hledět do mraků
a povídat pohádku.
Pohádku o tvářích a postavách
co si s nimi vítr pohrává.
Pošeptal, bych Ti pohádku.
Pohádku o ……….?