Ve skrytu duše uvěznění
bez jmenovek a bez řetězů
nejhlubší city co se mění
krutou bolestí či smrtí.

Nechávám upadnout v zapomnění
klouzali zlehounka jako pírko
dávno zanechala jsem snění
že to co chci se nějak změní.

Nečekám žádné pochopení
zkouším se smířit s osudem
nepřijde mé vysvobození
na skladě už asi žádné není.