Vždycky to tak nebylo, slunce také svítilo
nežli přišel mrak, nelži, je to tak
vždyť pojede jinačí, když ti ujel vlak

Byla i krásná přece jitra
ty těšil ses, co bude zítra
mé fotky dával jsi si za sklo
pak nějak křehké pouto prasklo
a ty jsi prudce padal z výše
bez mojí viny ve své pýše
ode mě čekals, že tě zvednu
přitoms mě sebou táhnul ke dnu

Láska tvá se ztratila, jak by nikdy nebyla
lásko má, já vím, je to prostě tím
snídáš hromy blesky a večeříš splín

Nesvaluj na jiné svou vinu
postav se čelem k svému stínu
vždyť věřit ti lze pouze stěží
že už ti na mně nezáleží
já přece dobře vím, že pýcha
je nejhorší když ze dna dýchá
však když se nelze vyhnout bolu
proč plakat sám, lze plakat spolu

Moje láska žije dál, kdybys o ni ještě stál
rozhodni se sám, přece trefíš k nám
mé dveře jsou pro tebe stále dokořán