Za kopcem sleduji paprsky poslední,
Sluneční paní už odešla spát.
Chodím do říše snů, až chce se rozednít.
Dnes, zas a znova, tisíckrát.

Nirvánou pomátlá, nutím se plout.
Po prašných cestách a po kolejích...
Nevím kam jdu-chci naleznout
Dům, kde Tvůj hlas zní nejčastěji.

Přijdu se podívat, zdali jsi v pořádku.
Zlehka Tě po tváři pohladím.
Budu se dívat, jak spíš.
Pak dlouho vyprávět poslední pohádku,
Příběhy z mechu a kapradí.
I když mě nikdy neuslyšíš…

Spinkej, můj Rumíku, tiše a lehce…
Jsem strážný anděl, co hlídá Tvůj dech.
S nočními můrami snít se ti nechce?
Zlé sny ti odnesu na křídlech.

Neptej se, kdo že ti ke spaní zpívá.
Poslouchej housličky z červánků.
Mysli jak jiná je, přitažlivá,
Myšlenka s vůní heřmánku.

Punkové šílenství, s klidem pusť k vodě,
Dneska ti nebude hlavu mást!
Užívej, dokud jsi na svobodě,
Maličký, když je ti osmnáct...