Chtěla bych být blondýna,
holka, třeba z Londýna.
Štíhlá býti, dlouhé nohy,
na pár řečí míti vlohy.
S Tebou jíti po boku,
ale kde mám záruku,
že když měřím metr dvacet
a mám hodně kil,
jestli by si se mnou lásko
třeba někdy žil?
Že si hodný vím už dlouho,
že je s Tebou legrace,
že se rád a snad i s láskou,
stále vrháš do práce.
Když jsem s Tebou je mi krásně,
hned mě baví žít.
A teď sedím, skládám básně,
opuštěn je byt.
Jestli to, že bolí srdce
když se s Tebou rozloučím,
dám Ti pusu a pak sama...
Je to láska? Co já vím!
Krutý život co byl před tím,
ten mě ještě zebe.
Teď chci s Tebou býti nejvíc,
teď chci jenom TEBE...