Jednou časně v neděli
vzbudil jsem se v posteli,
slyším zvonek, někdo zvoní
v hlavě se mi čáry honí!

Doufám že to není tetka
potřebuji k tomu nutně svědka,
jdu si stoupnout ke dveřím
všechno radši prověřím.

Kouknu se, leknu se, a vidím tetku
to bych stokrát raději, dostal řádnou pětku!

Pevně chytnu za kliku
a otevřu dveře,
jen se strachy bojím
at na mě zase neřve.

Vstoupila dál
vážně jsem se jí bál,
chytla mě za bradku
a pozdravila-t´ut´u ty můj bobánku.

Prožil jsem týden hrůzy
ještě ted mám husí kůži,
byl jsem rád že je na odchodu
bubnoval jsem jí v rytmu do pochodu.

Zamával jsem jí maličko
-Sbohem! má drahá tetičko