Dva obři stojí vedle sebe,
podobní jak vejce vejci.
Oba hledí v širé nebe
to králové jsou velcí.

Jejich vláda nesmrtelná
však brzy skončit má se,
malá chyba nezřetelná
nehodlá už vzdát se.

Jednoho dne, brzy z rána,
když poddaní už vstali,
ohnivý šíp skolil pána
a někdo zachechtal se v dáli.

Z rány jeho krev se valí
křičí „bratře pomoc!“
Oba bratry kouř teď halí.
Už ztrácejí svou moc.

Tak zahynuli oba bratři,
ale jejich lid se nedá.
Tomu, komu tyto činy patří:
Běda, běda, běda!