Ta tma.
Všude je jí plno.
Přes tu čerň tmavou
v záblescích světlic
vidíš jen rudé skvrny.
Ty pokrývají tělo
tvého přítele.
Ale nezoufej si
ať jsi, kde jsi.
Ač tělem v zákopech,
myslí doma u své,
té milované ženy.
Myslíš na to,
jestli ti je věrná,
a přitom zapomeneš,
že je ti vidět helma.
Pak ozve se výstřel.
To tvůj nepřítel.
Využil tu chvíli
a poslal zrádnou kulku
nezadržitelně k cíli
směrem k tvé hlavě.
Už necítíš žal.
Už nejsi smutný.
Ale tys jí lhal,
když jsi říkal,
že se vrátíš.
Teď už jsi jako mnozí
na seznamu,
který nemá konce.