Tonul v láhvi vína,
pil až srdce měklo,
v ústech sladká slina,
pěkně se to sběhlo !

Ještě jednu láhev,
trochu ještě pít,
nebo radši rakev,
koho bavilo by žít.

Čehož vlastně očekával,
snad trochu víc,
v čem jeho život spočíval,
jen milovat či nic.

Jak odchází každý sen,
bez varování,
aby umožnil zas den,
odejde i trápení.