Dětský smích láká je znova, proč je tolik milují?
Jsou pro ně hvězda Nova, Búh a andělé se smilují.

Nikdo je nechápe, proč trpí za genetiku?
Útěchu ve svých snech hledaje, cítí variační romantiku?

Hledají smysl života, leč ho nikdy nenajdou.
Zůstane před nimi skryta, hledat nepřestanou.

Léčí se rány tělo i mysl,duše však pokulhává.
Je v tom snad smysl,ať zapřísáhne se ten, komu se to nestává.

Etiku ať řeší mravokárci, děti jsou přeci dar!
Žít v najatém paláci a připomínat si, že život je zmar!