V polibcích meduňky
se ztrácím.
Hrstkou heřmánku
zakrývám svá ňadra.
Vlasy těžknou,
lepí se na lopatky.
A mezi prsty
voda protéká.
Maliním kůže voní
dýchá lehce,
jak vánek z jara,
svěží tělo zpola nahé.
Ruce i nohy voní lesem
čistá a bílá jak alabastr,
jak svíce při křtu,
hledím do zrcadla
a drhnu šmouhy
trním do krve.