Vřískot štěstí rozléhal se kolem postele,
na které ležel človíček, jež byl počat
láskou k němu.
Ne, láskou k otci, matce, světu.
Jen a jen k němu.

Rozhodnutí padlo.
On bude mít rád svět láskou, kterou
byl na něj přiveden.

Zjistil, že život není krutý, i když bolí.
Není šťastný, i když vzbuzuje radost.
Život na světě a svět v životě je
zajímavý.

Jelikož skoro každý se snaží žít naplno
a to ad absurdum, posouvá samotnou
hranici absurdna ad absurdum.
Jsa schopen tohle všechno si uvědomit,
dotkl jsem se života v jeho základní
křehké podobě.