Bylo tak těžké zapomenout ,
a když už skoro .
najednou opět tvůj stín ,
ze tmy jako by se řítil .

a opět slova,-----------
------------------------

a pohledy, -ty pohledy
a někonečné myšlenky ..
záblesk naděje a opět ..
ticho - echo zmítalo prázdnotu a možná spíše styd ?
Před sebou samým ,před sebou samou .
Za nekonečné vlastní ponížení ,
Které až teď se mi z minulosti jeví..
stichly asi -ty tváře křičící .
usly ty city co bývaly tolik vroucí .

usla naděje a záblesk zmizel na věky.
věky co už nevrátí ony smutné příběhy.
příběhy které již nemaluješ zpět ,
usnuly zemřely hned ,
a ty...
ty...

ty jsi stejně někdo jiný ,
než ten co se mi ve snu vidí ,
a já ..
já !
se tobě ve snech nevidím
já jen procházím
kolem -procházím
kolem jenom procházím