Mám v nočním stolku tajné zbraně
vlásenky…
rtěnku…
zrcátko…

Jen zřídka dnes už hledím na ně
zabalujíc je v pozlátko

Na stolku kniha stokrát čtená
ohmataná jak lehká žena

Na knize malý kroužek s vlasy
snad zlatý rám pro obraz krásy
prázdný jak hrnek od kávy

Před očima tu jednu scénu…
I to je láska?
Týrat ženu s vyhrnutými rukávy..?

Mám ve svém srdci tajné zbraně
Nenávist…
zlo…
a obraz svůj…

A spoléhám už pouze na ně…
Jsi za dveřmi...
Však nevstupuj..!