Kdybych jen uchopila slova
cizinců,
kdybych jen echo si z nich vzala...
svoboda - pro ně pramen,
ústa, co líbávala
tak ráda...
Procházka třeba po parku
a pak hned pád do bezvědomí,
vlasy jim prsty pročešu...
Vem, co není!
Vždyť nebývá v nich zášť,
lítost snad
a povolnosti málo...
Vemte mě s sebou
do pouští,
chci prožít hloubku citu,
vašeho,
co odpouští...