Jaká je láska starých milenců?

Zakletá ve vrásce nad čelem,
je slepá podle zvyku...
Je něžná, je krutá v hříchu svém
a plná věčných otazníků.

Je lávkou osamělou, klín nad propastí,
lavičkou smytou mnoha dešti...
Hloubkou i výškou zvadlých ctností,
vyblednou strunou dávné zášti.

Jaká je láska starých milenců?

Je milující a oni to vědí,
zisky i ztráty dávno odložili,
pod mandorlou svorně sedí,
jen oni tuší, kdo kdy byli.