Červené světlo na hrobě svítí,
kolem něj roste pohřební kvítí,
vítr si hraje se suchými listy,
mokro je všude, sucho jen místy.

Stará paní na kolena klesá,
srdce ještě pracuje, tep však pomalu klesá,
již ví, že brzy ocitne se pod zemí,
kde červi její tělo v prach promění.

Pomalu umírá a nad životem brečí,
tělo se otřásá ve smrtelné křeči,
vetchá tvář do bláta padá,
déšť bičuje prokřehlá záda;
Dech se vytratil a srdce dobilo
z marného života vůbec nic nezbylo.