Znám ulici, tu s modravými květy,
tříští se, když padaj z oblohy.
A prašné cesty slouží pro pamflety,
co ve vzteku tam někdo odhodí.
Znám starý park, tam u nás v středu města,
pod liliemi spí tam i můj dech.
Já zase dělám naučená gesta,
když ležím u nich na zádech.
V té ulici, kde potkáš známou tvář
dřív, než bys řek,
v té ulici jsou táta s mámou,
v té ulici je lék.
Znám ulici, kde kvetou sedmikrásky,
co překonaly ze života strach
a usmívaj se jako dávné lásky,
vábí jako ptáci na římsách.
Znám světlo okem dlouhé řady domů,
teď zasvitlo a zhaslo docela.
A koloniál, lampu, alej stromů,
patník, sochu anděla.
V té ulici, kde potkáš známou tvář
dřív, než bys řek,
v té ulici jsou táta s mámou,
v té ulici je lék.
Znám ulici, kam moje kroky přijdou,
i když budu od ní tisíc mil.
Jí děti kreslí vrásky bílou křídou
a do okapů vrůstá pýr.
V té ulici, kde potkáš známou tvář
dřív, než bys řek,
v té ulici jsou táta s mámou,
v té ulici je lék. (2x)