POETICKÁ KLASIKA.

Všechno už tu bylo
a přeci vše znovu začíná.
Roxaně z veršů Cyranových něco zbylo,
ač Rostand chtěl, by byla nevinná.

Jak mistr Shakespeare k Shylockovi
chtěl bych verši pohlížet.
Staré náhle nese smysl nový,
zprvu v zoufalství, že není nových vět.

Proč Goldonimu zazlívat,
že vystřílel všech žertů světa prach?
Snad Nezvalovi lásky opiát?
Ne, to ne, jen chytit jejich vůni ve svých nočních tmách.

To všechno z poezie, co tu bylo,
v spirále splínu může končit, začínat.
Cyranovo srdce to mé už mockrát uchvátilo,
své myšlenky starým stínům chtěl bych dát.