Listuji si pamflety,
tisk promarněných revolucí,
sentimentů, jak říkáte...
ty lidumilné zálety
a hrátky terrae lucis -
země světla!
Kolik jí máme za nehty
a stále nabíráme půdu,
v jádru chceme zpopelnět...
tak navlhčíme rty,
jdeme, jdeme v bludu.
Paroles!
Zabte je a mučte, jsou vlažná,
my uznáme jen paradox
a soudný kruh...
Tiše, mluví, slova vážná
volí, vzlyká... dost!
Na horizont si sedá
bledá
krásná
marná
terra lucis
navěky...