Voněl jsi mi jako tráva
a úplně stejně
točila se mi z tebe hlava
když tvarovals mě
jen pro svůj chtíč
z hlíny a kamení

Chutnal jsi mi jako med
a poprvé stejně
jako tehdy naposled
věřila jsem spíš
na osud ten kýč
a tajná znamení

Utíkal jsi mi jako čas
a někdy se vracel
rozsvítit ticho uvnitř nás
a mizel zas dřív
než pod orlojem stačil
vzlétnout smrtihlav

Teď jedno jistojistě vím
ač nakazils mě
vlastním věčným prokletím
přesto vykouzlit
bych chtěla další díl
a číst ho bez obav

…

Voněl jsi mi jako tráva
a úplně stejně
mě teď z tebe
bolí hlava

Usínám beztížná
budím se s okovy

O snech se mi zdává