Za oknem mi voní lípy,
krásný večer vídeňské symfonie
a já o tebe přijdu...
Jen chvíli ještě slyšet
klapot podpatků
po žulových deskách v metru,
dívat se ze své perspektivy
náhodného chodce,
u misky salátu
sledovat kostelní věže
a o to všechno přijdu...
Pít kafe v růžové cukrárně,
kde si nejedna servírka zoufá
anebo grapfrujtový džus.
Kde zůstanou dusné ulice
a zelená dunajská tráva.
Mé růže ve Volksgarten
mě budou zoufale hledat,
i kamenný Karel,
na kterém tak ráda sedím...
Budu po nich toužit,
jednou se s k nim vrátím,
o pár let starší
a s rozšláplými patami.