On přeci rád pozná Tě,
Stále ho kouše myšlenka dravá,
Že to budeš Ty, ač v blonďatém kabátě,
Že Ty už budeš ta pravá.

Doufá, že mu neublížíš – taky,
Že si nesbalíš svý saky-paky,
Že vymýtíš jeho rozpaky
A odfoukneš ty temný mraky.
Teď, když jsi mu před očima blikla,
Jemu nová naděje na lásku svitla.