Pozoruji lidi a sedim ve stínu.
Jsem úplně bez starostí, ač
Někdy myslim i na hlínu,
Když vzpomenu si, co jsem zač.

Avšak hrob to, zdá se, neřeší,
Protože snad jen málo lidí
Když tohle udělám, to potěší.

Ostatní – Bože dej, ať je jich moc –
By těžce nesli to, o čem mluvíme i s kamarádem,
Pak nešel bych do školy pro nemoc,
Což souviselo by s tím velkým dlouhým pádem.