"Vítejte v Simdows!" oznámil Liamovi elektronický hlas po tom, co zapnul svého nejlepšího přítele - počítač.
Liam, outsider už ze školky nevěděl co s časem. Smutně koukal z okna na všechny jeho spolužáky, kteří šli spolu do kina, nebo se prostě jen někam pobavit. Jeho ale nikdy nikdo nepozval. Ale moc dobře věděl, že hned vedle postele na starém rozvrzaném stole leží ONA. Tahle kovovo-plastová krabička, mimochodem jménem Bonnie, mu jako jediná dokázala zvedout náladu. Vrnění počítačových vln a cvakání klávesnice pro Liama bylo tou nejkrásnější hudbou.
Dnešní teenageři, se kvůli pomalému počítači většinou vztekají, a kopají do něj. Liam měl ale ke své "Bonnie" jiný vztah. Povídal si s ní a jen ona věděla všechna jeho přání a jeho touhy.
Liam právě pracoval na svém novém programu, Graphic 200, když mu jajednou vyskočilo okýnko "Vítejte v síti Simznamka. Máte jeden nový vzkaz."
Simznamka? No jasně! Liamovi došlo, že si tam jednou udělal profil. Doufal že by mu někdo odepsal, ale po měsíci a půl to vzdal. Úplně na to zapoměl.
Opatrně otevřel ten vzkaz v němž stálo: "Ahoj, jsi mi moc sympatický. Nechceš pokecat? Tea."
Liamem projela vlna vzrušení. Má o něj snad někdo zájem? Hbitě začal odepisovat až se mu skla jeho brýlí mlžila. "Ahoj. Jak ti ale můžu být sympatický, když na profilu nemám fotku?" odepsal.
"Jsi mi sympatický podle toho co píšeš."
Liam se rozesmál. Takhle šťastný nebyl od doby, co dostal Bonnie.
Okamžitě si s Teou začal psát. Byla to moc milá holka a měli toho spolu hodně společného.
Najednou Tea napsala: "Co si dát schůzku? Je hezky, a já jsem u vás ve městě za pár minut."
Liamovo srdce vyskočilo třikrát obletělo jeho pokoj a poslušně se vrátilo zpátky tam kam patří.
"No... proč ne." odepsal rozklepaně.
"Dobře, za půl hodiny na náměstí jo?"
"Dobře."
Liam okamžitě vypnul Bonnie a běžel do koupelny. Nešťastně si prohrábnul zrzavé vlasy. Snažil se všelijak poupravit, a vzal si na sebe své nejlepší oblečení. Čas doslova letěl. Byl na tom náměstí jen tak tak.
O pár minut později spatřil nenápadnou dívku. Kráčela naproti němu a dlouhé jemné hnědé vlasy jí spadaly do drobného obličeje.
"Ahoj, ty budeš Liam viď?" zeptala se a usmála se.
"Jo to jsem." Liam si připadal trapně a navíc se bál že se zapotí až to bude nechutné.
"Co si jít někam sednout?" navrhla Tea.
"J-jo jasně. Tam je kavárna."
Liam byl neskutečně šťasten. Obavy ho pomalu opouštěly, Tea byla opravdu milá holka.
Liam se od té schůzky hodně změnil. S Teou se už ale bohužel neviděl. Odstěhovala se krátce po jejich schůzce. Stále s ní byl ale v kontaktu přes počítač, ale zase tak často si nepsali. Liam totiž požádal rodiče o přeložení na jinou školu, aby mohl začít odznova. Jeho život se navždy zěmnil. Ale i přesto rád zasedne k Bonnie a nechává se unést do virtuálního světa tak, jako kdysi.