Kdy mi bylo pět, chtěla jsem být princezna.
Kdy mi bylo deset, chtěla jsem být zpěvačka, herečka, učitelka a spisovatelka.
V patnácti mi bylo fuk, čím budu, hlavně aby to vynáelo dost peněz, abych měla éfa, který po mně bude platonicky touit, maličké červené Ferrari Cabriolet a byla milovaná.
Kdy přiel čas na to, abych své představy uskutečnila, rozplynuly se jako jarní sníh na sluníčku.
Prostě jsem přestala vědět, o co mi vlastně jde. Troku se to podobalo situaci Mařenky a Jeníčka, kteří kdesi v dálce vidí jakési světýlko, které by moná mohlo být jejich domov, ale moná taky ne, a u vůbec nevědí jak se k němu dostat.To světýlko byl můj ivot. Chtěla jsem práci, která by mě bavila, ale neměla jsem o ní ádné konkrétní představy. Chtěla jsem mít útulný zařízený byteček se staroitně vyřezávanou postelí, ale netuila jsem , kde ho seenu ani jak si na něj vydělám. Chtěla jsem chlapa, který by byl milý, hodný, inteligentní, pozorný (a do mě samozřejmě bezhlavě zamilovaný) , ale neměla jsem ponětí, kdo by to v reálu mohl být!
Jetě ke vemu jsem se nedostala na vysokou.Musela jsem vzít to, co bylo. Tedy místo prodavačky v knihkupectví v malém městě, kde jsem předtím chodila do koly. - Buď ráda, e mi to Jaruka Hloková dohodila, takové místo! Moc se nenadře, bude v teple, pauza na oběd, výplata na ruku, co bys víc chtěla? Pravda, co bych víc chtěla nepříli atraktivní dívka s maturitou? Já si taky nestěuju, babi. Jo vím. Vichni nemůou být hvězdy herečky, zpěvačky, modelky, moderátorky a manelky ropných magnátů. Někdo tu přece musí jetě na vechnu tu smetánku makat!
Jen jsem si pořád jetě nezvykla, e tohle je úplně vechno. Kdy jsem ve kolce trpěla nejvíc, mohla jsem se utěovat tím, e za chvilku budu kolačka, a tam to bude vechno o hodně, hodně lepí!
Kdy na mě přestárlá a nahluchlá učitelka tělocviku na základce řvala : Pohni tím svým líným zadkem, Kolářová! Má nejhorí čas ze skupiny!, mohla jsem se se zaatými zuby a nacpaná do staré seprané teplákovky utěovat, e u za rok! (dva, tři, čtyři ...) budu někde, kde to bude mnohem jiné a lepí, mnohem lepí!
Kdy jsem se na gymnáziu zmítala ve svých giganticky malicherných problémech dospívání a válčila s nerudnými profesory natolik nepostradatelným předmětů typu matematiky, chemie, fyziky, popřípadě deskriptivní geometrie, říkala jsem si, e na vysoký, jo na vysoký si tohle vechno pořádně vynahradím!
A najednou jsem řadový pracující. A zdá se mi, e mi pořád jetě nedolo, e tohle u je konečná. e se u nemám na co těit. e tohle se nezmění úderem jednoho vytoueného dne jako mávnutím kouzelného proutku, e takhle to bude a do důchodu!Úděsná představa.Ale nebyla jsem v tom sama. Lenka, ta Lenka, moje lepí já, je místo baletky rozvedenou mladou paničkou s dítětem. Lenčina svatba nás dvě dosti odcizila-po jejím rozvodu jsme se ale začaly znovu přátelit-jen trochu jinak. Na tom ovem nic udivujícího nebylo. Vechno toti bylo jiné ne předtím .V té době jsem taky poprvé potkala Andreu.
Kdo je Andrea?
Andrea je holka z trafiky. Denně od esti ráno do čtyř odpoledne prodává v malé plechové boudičce vedle autobusového nádraí Cosmopolitany, , eny a ivot ,Hospodářské noviny, TV-magazíny a NEI-reporty. Nebo cigarety ve naletěných krabičkách.
Svoji pracovní dobu tráví čtením návodů typu Jak ho ohromit během třiceti vteřin, Sexy a krásná na první rande, Jak proměnit staré křeslo v supermoderní doplněk vaeho bytu , Jak vyhnat podzimní depresi nebo "Nedělní oběd rychle a levně", popřípadě čtením rozhovorů s Lucií Bílou a prohlíením obrázků, jak bydlí Pavel Zedníček nebo Miroslav birka.
Nebo Karel Gott,dodává otráveně. Nebo někdo úplně jinej. Vdy je to jedno ...
Zvlátní přízeň věnuje Andrea inzerátům. Seznamovacím inzerátům. Jak mi řekla, jetě se nikdy neodhodlala na ádný z nich odpovědět,ale pročítá je vytrvale dál. Co kdyby jednou ...?
Andrea je stejně jako já a Lenka- bez chlapa.
Hele, tenhle nemusí bejt marnej, jásá Andrea ponořená do Annonce. estadvacetiletý, prý pohledný, finančně zajitěný S bez závazků hledá touhle cestou en svých snů. Mezi mé záliby patří cestování , čtení a vaření. Zn:Najdu tě? vzhlédne k nám vítězoslavně, jako by ona právě mue podle svých představ nala.
Hm, udělám pochybovačně. Jestli si chce s těmato vlastnostma hledat enu svejch snů, tak a zajde na libovolnou diskotéku. Tam se na něj nalepí tolik en jeho nejhrůznějích snů, e mu nezbude ne si hodit mali .... Andrea to uzná a navztekaně břinkne novinami: Na co to teda sakra je?doaduje se po mě odpovědi. Proč tam radi rovnou ten chlápek nenapíe: ‚Třicetiletý úplně vorcový Z se třemi uvřetěnými závazky hledá nenáročnou s vlastním bytem‘, kdy stejně musí vědět, e se to jednou stejně provalí, no né?!Jakmile jí ale do trafiky přivezou dalí várku čtiva, listuje k rubrice On hledá ji dychtivěji ne ke kterékoli jiné.
Znáte to.
Potkaly jsme se v kině. Dávali zrovna film maskující se pod honosným názvem "romance". Byla to neskutečná limonáda.Slaďák. Hned po několika prvních minutách filmu se publikum rozdělilo na několik nesmiřitelných skupin. Ti první po čtvrthodině odeli. Druzí-a těch bylo nejvíc- ironicky komentovali dění na plátně svým sousedům a svíjeli se ve výbuích bujarého smíchu nad vemi těmi příernými herci, příernými dialogy a neuskutečnitelnými náhodami. Dalí skupinu tvořily zamilované páry, které se patrně inspirovaly líbacími a svlékacími scénami na plátně a jaly se je realizovat přímo na místě.Čtvrtou skupinou jsme byly my dvě. Seděly jsme s Andreou vedle sebe a jako jediné ze vech jsme se ani nelíbaly ani se nesmály. Já a Andrea jsme dokonce brečely. Ano. Do nosu jsme si cpaly zbytky umolousaných roztrhaných papírových kapesníků (kam se jen mohly podít ty navoněné kraječkové átečky s monogramem ze starých filmů?!) a rukama si rozmudlávaly potoky slz, které se nám řinuly po tvářích. Film se jmenoval Sny oputěných en ...
Po bijáku se na mě dívka s naprostou samozřejmostí obrátila:"Zejtra hrajou strhující romanci s Bradem Pittem. Půjdem?"
ly jsme. Od té doby jsme spolu byly asi na pěti dalích filmech. Občas s námi la i Lenka-pokud tedy sehnala hlídání pro svého syna Honzíka.To vak nebylo a zas tak často.
Andreje je čtyřiadvacet. V trafice prodává u skoro čtyři roky-poté, co po maturitě na SPg nenala místo.
Stav?
"Volná, svorná, bratrská a svolná," směje se Andrea. Úřednice nyvě protáhne svých pět brad a podezřívavě vzhlédne. Co je to proboha za holku?!
Andrea je filozof-amatér. Mám ji ráda. Občas se mi zdá, e sem do naí doby ani nepatří. Jako by ji tu někdo zapomněl z jiného století.Nebo jako by její smysl pro důvěřivost ustrnul tak v první třídě.
"Koukni," uasne při pohledu na vývěsku s plakáty, kdy spolu jdeme městem. " 'Převratný objev! Tým amerických vědců vynalezl pilulky s nimi zhubnete a sedm kilogramů za jediný týden!' Páni- sedm kilo za tejden-to by nebylo marný, ne?" plácá se sebekriticky do boků.
"Blbost,"prohodí chmurně Lenka. Ví u svoje.Po porodu (a rozvodu) dost přibrala.
"Proč by to tam jinak psali," argumentuje kamarádka.
No Andrea.
Znaly jsme se pár dní, kdy mi nabídla, abych byla její spolubydlící. Prý si chce pronajmout garsonku, ale na celý nájem jí její skrovný plat nestačí. Víte, ze zásady nedůvěřuju neznámým lidem a u vůbec ne ílencům, kteří si myslí, e to ,co píí na první straně Blesku ,je pravda a jsou přesvědčeni, e věci které, politici slíbí v předvolební kampani, taky dodrí.
A co jsem jí řekla?
Ani vás nenechám hádat. Stejně byste to uhodli hned napoprvé. Za pár dní jsme se stěhovaly. Nikdy jsem toho nelitovala.
Vrátila jsem se "domů"(u jsem si celkem zvykla mluvit o naem bytečku jako o "domově") a nala Andreu, jak leí na posteli, má zavřené oči a potichu si mumlá:"Chci chlapa, chci chlapa, já chci chlapa ..."
"Andy? Co to dělá?" Andrea otevřela jedno oko, spěně dokončila modlitbičku a nadeně se zvedla.: "Magie lásky. Zaručená metoda. Vymysleli to Číňani .Deset minut denně leí na posteli a představuje si chlapa , jakého by sis přála mít a do toho mumlá svý přání a jednu takovou formulku a - voilá- za jedinej měsíc- láska ti zaklepe na dveře!" recituje Andrea. "Mají taky bezplatnou záruční lhůtu na vrácení?" říkám utěpačně, ale o vteřinu poté mě to zamrzí. Upřímně řečeno, trochu jí ten její nadený a důvěřivý pohled na svět závidím.
Asi protoe jsme ho sama u dávno ztratila.
A přitom-i přes tu svoji úasnou prozíravost a zkuenosti- někdy přímo ukázkově naletím.
Kdesi jsem si přečetla určitě v jednom z těch kýčovitých časopisů pro moderní enu z Andreiny elezné trafikové zásoby- e letos ohromně letí kombinace mokrý efekt a nahý obličej. Prostě jen lehce nalíčená tvář a vlasy, co opravdu vypadají jako vlhké a právě umyté. Chtěla jsem jít s dobou, proto jsem ráno vstala dřív abych měla dost času k vytvoření nahého obličeje (mimochodem- namalovat si tuhle hloupost na obličej zabere víc ne dvě hodiny) a vlasy čerstvě umyté vyivujícím amponem s aktivními výtaky z ovoce jsem si jen nedbale vyfénovala, dopřála si na snídani zeleninový salát s plem, vzala si nenucené díny a leérní kabelu přes rameno a la do práce. Men! I feel like a woman!
Hloková se mě zeptala, kde jsem si teď- zjara- uhnala omrzliny na řasách. Mohla za to ta ultramódní ledově světlá řasenka (250Kč!) ,kterou jsem si pro svůj nahý obličej pořídila. Dalí den jsem nela do práce. Mé vlasy toti svým mokrým efektem bohuel nakazily i tričko. Nachladla jsem a v horečkách promarodila asi týden.
Andrea se o mě starala víc ne obětavě. Kadý den mi ze své boudičky nosila tosy vech těch Cosmopolitanů en a ivot, Hospodářských novin a TV-magazínů a já četla rozhovory s Lucií Bílou a prohlíela si obrázky, jak bydlí Pavel Zedníček nebo Miroslav birka, studovala zaručené návody Jak ho ohromit během třiceti vteřin, Sexy a krásná na první rande, Jak proměnit staré křeslo v supermoderní doplněk vaeho bytu , Jak vyhnat podzimní depresi nebo "Nedělní oběd rychle a levně".V jednom z časopisů jsem narazila na titulek, e mít obličej plný líčidel je nenávratně, ale opravdu nenávratně out, a e naopak ohromně in je ena, která má místo vrstev make-upu úasně nahý obličej a k tomu samozřejmě nedbale mokrý efekt ve vlasech a nenucený oděv.
Hm.
Tentokrát jsem bylo opravdu nenuceně oblečená. Měla jsem na sobě zatupované pyamo s medvídkem.
Můj obličej byl tentokrát skutečně nahý- svou barvou soupeřil se sýrem eidamem a u pusy jsem měla opar a o kýený mokrý efekt se postaraly mé tři dny nemyté, propocené a slepené kadeře.