prostírám vůni

na bílých květech jabloní,

ze studánek si v kapkách zpívá Máj,

bzukot včel mi hlavu zakloní,

pojď jen blíž,

ty hudbo hraj !



...jak malicherný zdá se svět,

všech válek,lidských slabin,

být Diktátorem lučních věd !

vzdám hold,

mým vojskům z travin...



do rozevlátých lesních cest,

v nichž kroky šlépěj kreslí,

jsem vypravěčem marných gest,

můj verš...

je blábol z jeslí



je rozcuchaný letní den...

se snůškou rozpálených citů,

na mnoho kousků rozpolcen,

ten dnešní má chuť mýtů...