Po zdech se táhnou
popraskané žíly
vytvořené časem

a v jedné puklině
dýchá malá holčička
zatuchlou věčnost

ozvěna drobného srdce
odráží se od prostoru
a zaniká

slyšíš ji?
je všude…holčička…
zazděná vzpomínka

minulost dýchá
ze spárů ve zdech
dotkni se jí

teď můžeš
přijmout její dlaň
a žít v tichosti zdí