Hřející ruce přejíždí po těle,
závoje klesají, jak padlí andělé.
Prsty se propletou, dlaně potkají
a srdce rozbuší dříve, než roztají.

Pohledy letmé,
v nichž se svět slil do barev.
Doteky jemné,
pod nimi vroucí v tělech krev.

Motýlí křídla chvíli se chvěla,
než jsi je rázně hodil do popela.
Pak mráz, jež hoří, kůží projel
a oheň chladící zas rozechvěl.

Polibky lehké,
jak pohlazení květem růže,
a rány mělké,
když trn se zatnul ti do kůže.

Slzy pak ze tváří padají perlové,
na kůži pálí, ostré a žahavé.
Ve vlasech havraních polibky pečetí
spoutaná těla, ležící v objetí.