Každou noc, když ležím v posteli
přemýšlím o nás dvou
kam se ty společné chvíle poděly
proč teď bloudím temnotou?

Pořád se ptám, proč to muselo skončit
má to snad tak být?
někdy mám chuť všechno to ukončit
už nechci dál žít!

Srdce mi tluče pomalu
mráz po zádech běží
slzy stékají na podlahu
tělo bezmocně leží

Nedokážu se s tím vyrovnat
zmatek v hlavě mám
ten den budu navždycky proklínat
co má ona a nemám já?

Říkal jsi mi ,,budu pořád s tebou“
a já ti to věřila
teď tu sama ležím pod dekou
pohádka už skončila

Srdce už netluče pomalu
čas rychle běží
krev stéká na podlahu
tělo bezvládně leží