Když se v podvečer slunce zháší,
utichá vše pomalu, nezpívají ptáci.
Klid a mír dosedá, příroda usíná,
červánky, které si vítr pod hlavu ukládá,
do rána bílého vše bude spát,
mě se snad, lásko má, bude o tobě zdát.

Spánek milosrdně zmírní smutek můj,
mění se pomalu, živote stůj!
Mysl uspí, pochová srdíčko,
ráno zas vysvitne pro všechny sluníčko.