Na mých zádech klidně štípej dříví
Na mém nahém břiše posvač
a drobky chleba smeť mi do pupíku
Z mých vlasů spleť si na mě bič
a rty rozkousej mi do krve
Jen z mých očí
hlubokých jak studny
si vodu neber
Je příliš slaná
jako má láska
tak často kořeněná
slzami samoty