Na mých zádech klidně štípej dříví

Na mém nahém břiše posvač
a drobky chleba smeť mi do pupíku

Z mých vlasů spleť si na mě bič
a rty rozkousej mi do krve

Jen z mých očí
hlubokých jak studny
si vodu neber

Je příliš slaná
jako má láska
tak často kořeněná
slzami samoty