Můj syn propadl skleněnými dveřmi
střepy
krev
spojuje měkká poddajná kůže

Krev tepe fontánky drobných epitafů
v luscích je chlad
hrášku by se nedořezal

z nebe se sypou skleněnky
tříští se o chodník
o hlavy chodců

zarývají se dutými zvuky
bez povšimnutí

jeho bolest si neseme všichni