Smutný byl to tehdy večer,
Jako celých osmnáct let,
a můj život tenkrát ležel,
v skladu, přímo u palet
//nápis "sběr"//

Žalozpěvy mi v hlavě hrály,
Tenkrát srdce bolelo,
Sudičky se tehdy smály,
Jak se o mě rozhodlo...
//TROSKA//

Nemusela jsem nic říkat,
Nebylo to vůbec nutné,
Začala jsi se mnou bývat,
Přítelkyně, velmi smutné...
//Dosti...//

Jak můžeš prostě říct jen,
Že je přeci příliš pozdě,
Zachraňovat mě a můj sen,
Chodit po rozbitém mostě...
//Nelze chodit!//

Jako cigarety ubývá i dnů,
A ony smysl ztrácejí,
A celé nadšení mých snů,
Daleko, pryč odcházejí...
//Mě se stýská..//

Byla jsi to ty, kdo pomohl...
Ta jediná, kdo věřil,
A ten který mě vyzdvihl..
A potom zase zlomil....
//Potřebuju Tě..!!!//