Neumím se dívat
na nádherný obrazy
půlnoční kouzla měsíce
se míjejí účinkem
vpletený do kola
mučený polibkem
vlny hází korábem
poprvé prší písek
bylo to v den
kdy bývám šťastný
tehdy jsem souhlasil
že už že už nikdy
s čím jsem to vlastně souhlasil?

Beze slova odporu
ztratil jsem se v obzoru

Když přicházím do zdí
cítím pád své hlavy
když opilý havran
nese nové zprávy
potichu se plíží
další zuby drápy
nehledám svou lehkost
odešla za vílami

Příběh se točí dál
vidím jenom pavučiny
potrhané poničené
smějící se trpaslíky
svojí touze oddávám se
v kapse divnou nenávist
stojím na slunečné louce
kolem mne samé obrazy