Ve smutným městě,
stopy prachu na betonu,
promrzlí milenci,
ledovým deštěm brodí se dál.

Oči jim září,
odrazem od neonů,
nikdo jim nepoví,
kudy a kam mají jít dál.

Slzy jim stékají
po promrzlých tvářích,
poslední polibek
a ampule, která je jen pro tebe.

Poslední vpichy
a zbývá už jen věřit,
že ty dva spolu
dostanou se do nebe.

Kolik jich takovejch
zrovna v tuhle chvíli věří,
že přijde pomoc,
třeba zrovna od tebe.

Kolik jich v podchodech
se stříkačkou leží,
životem zmlácený,
chtějí jít do nebe.

Ten jejich blbej fet
jim čas neúprosně měří,
možná že zbylo jim
ještě trochu pro tebe.

Nikdo je nevyhnal,
odešli sami
za trochou fetu,
z náruče mámy.