Dešťové kapky doráží na okap,
odrazy světel se místností honí
sem tam a naopak.

Tma schovala ticho do sebe,
mé ticho bez dechu,
to tmoucí ticho bez Tebe.

Slyším své myšlenky,
dupou mi v hlavě.
Toužím je utišit, ale nejde to
hravě...?

Odešel znovu další den
a nový se k obzoru blíží,
snad nechá mě dosnít můj sen...

Skrz okno dívám se na měsíc,
na nebe.
Ne lásko,
tuhle noc nebudu bez Tebe!

Budu snít své soukromé přání
o Tobě a bez toho,
co spolu být nám brání...

Bylo by krásné už nikdy se nevzbudit.
Když sen se nedá žít,
pak spokojím se s tím, o životě snít.