Ležím ve vaně, užívám si klidu,
Pěna tělem mi voní,
Můj mozek je, ale v nepoklidu.


Hudba krásně, zní ty slova nevšední
Prolínají se místnosti
A nenechávají mě bez lhostejnosti.


Co vana způsobit může,
Jak člověk u ní krásně relaxuje.
Vana mě prostě bere,
Ukazuje mi příjemné nebe.


Zavírám oči, cítím vůní pěny,
Pouštím se do tajného přemýšlení.
To přemyšlení je zrádné
A nikdy nemá konce žádné.


Ač touhy zajímavé mě napadají
Vím, že se nikdy neodehrají.
Uvnitř mé tělo velký žár má,
Ale voda je přece, už zase chladná.


Pěná se ztrácí, mé tělo se chvěje zimou
A zase je třeba se vrátit nad hladinou.
Vanu já milují a mé tělo tím uklidňují.