, 16. 2. 2009, Ostatní
Stejně jako starožitnosti jsou vzácné, tak náš život se jim podobá. Svou cenu získaly svou jedinečností. Jsou jedny z mála nebo dokonce jediné. Proto je lidé tolik opečovávají a střeží si je. I každý moment našeho života je originálem. Může to být někdy podobné, ale už nikdy to nebude stejné. Teprve po čase, když je hůř, uvědomíme si, jak byly ty okamžiky významné. Přítomnost se stala minulostí a my se k ní vracíme jen ve vzpomínkách, které už ale nemůžeme prožít. I sebedokonalejší obraz v naší hlavě nenahradí skutečnost, prostor a lidi, kteří v ní byli. Když si nejsme jisti nějakou maličkostí, těžko si na ní rovzpomeneme a už se nemůžeme na vlastní oči přesvědčit. A tak každý krásný okamžik v našem životě odejde. "Bylo to hezké a stálo to za to. Jeden z hezkých okamžiků, pro který stálo za to žít..." a aby to nebolelo: "Vždy si ho budu pamatovat, dokud budu na světě. To mi nikdo nevezme. A ty krásné okamžiky, které přibydou, si k němu přidám. A ta mozaika okamžiků bude vytvářet můj smysl života."