Na nebi prosvítá, mým očím ukrytá.
Kolem ní z perleti pevná je ulita.

Před prostorem poklekám,
když se mi v dimenzích ztrácí,
když košilku vysvléká
a na rub obrací...

Jen už v jiném vesmíru, prý šitém jí na míru.
A pro mne zbyla ta, co vystřih´ jsem z papíru!