Když závoje ocele dřou
a ryjí do vyschlé zeminy,
a pak ruce se střetnou
a krev se vymísí z hlubiny...

Z hlubiny duše - pavučinné,
kudy se velcí pavouci díří,
pro strach ostatních - účinné,
její život tam skutečně míří.

Nezná heslo ven,
přála by si sen,
dlouhý jak celý den,
a vzít si ho sem,
do života vem,
ano vem,
místo skutečného žití,
tohle ti bude k pití
- pro přežití.