Jitro prožité v zapomnění
co bylo, už dávno není.
Na stan ťuká déšť
vem to všechno nešť.

Černých mraků plná obloha
pokoj je jedině u Boha
jen v něm je domov radosti.

Země je plná starostí
a na ní bych měla žít
kde se mám jenom skrýt?

Vždyť toto není k životu
uzavřena v těžkou samotu.
Pane, prosím, dej mi sílu
doveď mě ke Svému dílu
Amen.